Osoby na autistickém spektru se velmi často setkávají s nepochopením a zejména snahou být srovnávány, porovnávány s řadou, sjednocovány s řadou a přirovnávány k protikladům řady. Do jisté míry je to přirozené, a v některých případech i pochopitelné, nicméně jen velmi vzácně nezbytné. V mnohem větší míře se ale vyskytují případy, kdy je to zcela zbytečné a škodlivé. Proč?
Odlišnost osob na autistickém spektru je vrozený jev. Některé vlastnosti, typické pro jiné osoby na autistickém spektru, ač většinu, se nemusejí vyskytnout, nebo se mohou projevovat jinak, či v projevu nemusí být zaznamenatelné.
Zaměřím se na konkrétní případy, kdy je rovnání s řadou ke škodě – včetně způsobu, jak s tím pracovat, a uvedu i některé, kde je rovnání s řadou pochopitelné a užitečné.
Podotýkám, že návod je zpracován zejména k osobám s aspergerovým syndromem (v mnohem větší míře je užitečný pro práci s osobami s aspergerovým syndromem, než pro osoby s jinými formami autistického spektra, byť v jádru platí obecně).
- Odlišný postup v řešení úloh
V tomto případě je nejužitečnější umožnit postupovat svým způsobem, nechat si jej vysvětlit, a pouze dovysvětlit nedostatky postupu. Pokud vede ke správnému cíli, rozhodně je nevhodné snižovat hodnocení. Výjimkou je případ, kdy je z konkrétních a jasně daných důvodů třeba prokázat znalost právě konkrétní metodou (např. v matematice metody řešení soustav lineárních rovnic). - Vyšší citlivost
Citlivost se sama zmírnit nedá bez velkých nežádoucích důsledků. V případě citlivějších osob (nejen na autistickém spektru) je velmi žádoucí, ne-li nutné, ji přijmout, v lepším případě využít. Jsou však pochopitelně situace, kdy je nepříjemný jejich projev. Souhrnně platí, že věty typu „nebuď tak citlivej“ jsou ta nejhorší cesta, protože tak osoby nutí proti jejich vůli se maskovat, a tím zvyšovat riziko přehlcení. K reálnému zvýšení odolnosti nijak nedojde, naopak se tím ještě (ač dlouhodobě a pomalu) snižuje. Podrobněji se na vyšší citlivost zaměřím níže:- Vyšší citlivost na čich
Vyšší citlivost na čich může být užitečná, ale také může velmi komplikovat situaci. V případě, že je činí potíže, je vhodné použít kompenzační pomůcku (kapesník, popř. rouška, nebo nákrčník – dle možností a dalších citů osoby). Vždy je třeba pečlivě zvážit, co zvládne daná osoba, a nic jí nevnucovat. Možností je i zvolení jiné trasy, rychlý průchod problematickými místy a podobně. - Vyšší citlivost na chuť
Vyšší citlivost na chuť je žádoucí pro kontrolu kvality jídla, mnohdy se však stává velkou přítěží (omezený jídelníček, náročnost tvorby jídla, nedostatek vitamínů apod.). Zde je žádoucí – dle možností – omezit jídlo jen na to, které snese, a nevnucovat to, které osoba odmítá. - Vyšší citlivost na teplo a teplotu
Při vyšší citlivosti na teplotu a teplo je třeba hlídat míru oblečení, míru rozepnutí bundy a podobně. Zpravidla je užitečnější ustoupit od požadavků na „společenský“ vzhled a „společenský“ projev ve prospěch vhodnějšího prostředí (menší vjemová zátěž). - Vyšší citlivost na dotyk
Vyšší citlivost na doje zvýšenou citlivostí na vjemi fyzické i psychické. Není nic vhodnějšího, než se zeptat, co konkrétně je nepříjemné, a nekonat tak. Jsou nepochybně případ., kdy je nezbytné zasáhnout /při rvačce), nicméně je namístě snaha o maximální předcházení takovýmto situacím. - Vyšší citlivost na hmat a styk s materiálem
Tato citlivost se objevuje často při styku se zvířaty nebo při úklidové činnosti. Mnohé osoby na spektru nesnesou styk s vlhkými předměty nebo zaschlými nečistotami na předmětech. Tato potíž se může objevovat i při práci s modelářskou hlínou nebo keramickou hlínou, lepidly, vatou či dalšími materiály. Důležité je rozlišit přesnou potíž, a pokud to možné je, použít prostředky umožňující lepší zvládnutí. Donucení k „normálnímu“ postupu – to jest bez specifické pomůcky – vede k nadměrné zátěži, je vysoké riziko vzniku silnějšího, přímého i nepřímého odporu, a hrozí v takovém případě též stavy omezené schopnosti ovládání (viz článek https://na-spektru.matyasp.eu/index.php/2022/12/21/stavy-omezene-schopnosti-sebeovladani/). - Vyšší citlivost na otlak a otěr
Vyšší citlivost na otlak se projevuje typicky při činnostech, kde nedochází ke změně polohy. Běžně třeba při sezení v lavicích. Je proto typická změna polohy osob na spektru relativně často, a to i v případě, že nemají přidruženou poruchu pozornosti i pokud jsou hypoaktivní. A to vždy kvůli nadměrné zátěži otlakem. Rizika dopadu napomínání a pokynů k udržení stálé polohy je pak s podobnými riziky, jako výše – nadměrná zátěž, a z toho plynoucí další rizika. - Vyšší citlivost na rozpoznání objektů
V případě vyšší citlivosti na rozpoznání bojektů se mohou bojevovat nanejvýše drobné komplikace v důsledku ztráty času celé skupiny. Zde pomůže – na rozdíl od citlivostí na jiné vjemy – odvést pozornost. - Vyšší citlivost na rozměry
Nejsou jiná rizika, než ztráta času celé skupiny. V takovém případě obvykle postačuje vysvětlení, že uvedená míra podrobnosti není v danou chvíli třeba. - Vyšší citlivost na barvy
Nejsou jiná rizika, než ztráta času celé skupiny. V takovém případě obvykle postačuje vysvětlení, že uvedená míra podrobnosti není v danou chvíli třeba. - Vyšší citlivost na pohyb objektů
(zpracuji dodatečně) - Vyšší citlivost na zvukové rázy
Mnohé osoby na autistickém spektru jsou velmi citlivé na zvukové rázy. Typicky do těchto zvuků spadá rozjezd rychlého auta, pád předmětu, průraz / přeražení předmětu, prasknutí trubice / tyče / balónku…. V takovém případě je třeba brát zřetel na tyto okolnosti, a naopak poskytnout podporu v případě výskyt u takovýchto jevů. Zcela zásadně zde nedoporučuji jakékoliv připomínky a intolerance, protože zvýšená citlivost právě v této oblasti má vysokou pravděpodobnost vzniku stavů omezené schopnosti sebeovládání. - Vyšší citlivost na tón hlasu
(zpracuji dodatečně) - Vyšší citlivost na melodie
Nemálo osob na spektru je dosti citlivých na melodie. Ačkoliv mnohé melodie (ať už pravidelné, či nepravdidelné) jim mohou zlepšovat náladu, mnohé jiné jim mohou způsobovat silný stres, vedoucí k vysokému riziku stavů omezené schopnosti sebeovládání, v některých případech i při nízké hlasitosti nebo v přítomnosti mnohem hlasitějšího zdroje zvuku. Je třeba na to brát zřetel, a pokud možno se vyvarovat těmto zdrojům, případně odvést pozornost (může a nemusí fungovat), a být oporou. - Vyšší citlivost na nahodilé dění (chaos)
(zpracuji dodatečně) - Vyšší citlivost na skryté znaky
Ačkoliv je mnohem známějším jevem, že osoby na autistickém spektru (často) nepoznají skrytý význam, je také velké množství osob na autistickém spektru, které jej až velmi dobře cítí. Zde je velmi užitečné neomezovat je, a nechat je hledat řešení se skrytými znaky i tam, kde skryté znaky primárně nejsou, a pouze dovysvětlit zadání a dát prostor pro nalezení řešení i bez skrytých znaků. - Vyšší citlivost vůči pravidlům a jejich dodržování
Mnoho osob na autistickém spektru vyžaduje striktní a přesné dodržování pravidel. Vnímají každé jejich nedodržení, a často velmi těžce pak nesou jejich nedodržení. Příslušně pak na to porušení pravidel upozorňují.
Zde je naprosto pochopitelné, že projevy této zátěže způsobují v danou chvíli významnou zátěž pro okolí. Zde je již třeba vysvětlovat (v případě potřeby podrobně), přátelsky uklidňovat, a dle možností vytrvat – nečinit ústupky ani nátlak.
e ale vhodné na nedodržení pravidel jejich porušitele upozornit (přinejmenším zpočátku klidně, např. „Chtěl bych ti připomenout, že v pravidle stojí …“). - Vyšší citlivost na výrazy v tvářích
(zpracuji dodatečně) - Vyšší citlivost na hlasitost zvuků
(zpracuji dodatečně)
- Vyšší citlivost na čich
- Nižší citlivost
Podobně, jako se často u osob na autistickém spektru obejvuje zvýšená citlivost, tak se může objevovat i citlivost snížená. Přístup je pak v zásadě stejný. - Odlišné vnímání a cítění
Odlišné vnímání u osob na autistickém spektru je běžným jevem. Jak konkrétně bývá odlišné?- Vnímání několik kroků dopředu
- Neschopnost vnímat několik kroků dopředu
- Vnímání v širších souvislostech
- Vnímání v hlubších souvislostech
- Odlišné sociální vnímání – viz článek https://na-spektru.matyasp.eu/index.php/2023/01/30/7-v5-socialni-citeni-osob-na-autistickem-spektru/
- Nezaznamenání skrytých znaků
- Nezvládání vjemů, citů a pocitů
Je častým jevem, že osoby na autistickém spektru, nemají kapacitu dostatečnou na zvládnutí svých vjemů a jejich zpracování, mnohem častějším jevem však je, že neumí s vjemy a pocity zacházet, neumí tak mít kontrolu nad sebou.- Výpad
Výpadem nazývám stav, kdy v důsledku neschopnosti zvládnout vztek či provokaci dojde k agresi (ač s obranným záměrem). Ačkoliv u menších dětí jde o běžný jev, zejména ve vyšším věku jde o jev nepřijatelný. Tresty a kritika zde ale nejsou řešením. Je třeba hledat a cvičit cesty takové, aby ke spontánním výpadům pokud možno nedocházelo. Většinou nejde o jednorázový jev, jsou sice případy, kdy stačí vysvětlení a doporučení postupu, většinou však je třeba (krátký a opakovaný) nácvik. Takový nácvik nemusí být intenzivní a není nutné jej konat třetí osobou (obvykle specialistou).
Jiná je situace v případě úmyslné provokace, kde je často snaha provokatérů i přes nacvičené kroky a „obranný systém“ provokovaného dosáhnout afektu. I pro takovéto případy je však vhodný nácvik scénářů.
Klíčové je, aby včas zaznělo jasné upozornění, že je situace za hranou.
V případě výpadu je důležité zasáhnout, pouhé omlouvání tohoto jevu vede ke škodě! - Stesk
V případě úzkostných projevů je třeba odvedení pozornosti, přátelské uklidnění apod. Asi nejhorší výrok, který se vyskytuje, je „nebreč, jsi chlap, ne malá holka“. V takovém případě je třeba být oporou.
Je možné namítat, že se smutkem má každý pracovat sám. Jsou případy, kdy to může být užitečné, nicméně v případě větších úzkostí je žádoucí poskytnout pomocnou ruku. Která forma uklidnění je pro danou osobu vhodná, záležína vlastnostech dané osoby, neexistuje zde univerzální návod.
Každopádně, zda je vhodnější uklidnit, nebo nechat pocit prožít, závisí na situaci.
- Výpad
- Projevy přetížení
V případě přetížení osoby je nezbytné nechat jí prostor se uvolnit (pokud je daná metoda nevhodný, je třeba dohodnout postup vhodnější) – takový, který ale pro danou osobu bude účinný. Obecně platí, že při mírnějších projevech přetížení, jsou li přerušeny, hrozí prakticky okamžitě nástup vážnějších stavů (typicky při přerušení shutdownu takřka okamžitě nastupuje meltdown, a to v naprosté většině případů – více viz článek https://na-spektru.matyasp.eu/index.php/2022/12/21/stavy-omezene-schopnosti-sebeovladani/).
Důležité je, aby osoba dokázala včas informovat o nadměrné zátěži, a aby toho bylo vyslechnuto. - Spravedlnost
Osoby na spektru se často setkávají s nespravedlností (ať už přihoršující, nebo v zájmu minimalizace jejich znevýhodnění* přilepšující). Formy rovnání s řadou jsou v této oblasti různé:- „Přidělává mi práci, tak mu to osolím.„
Častý případ ve školním prostředí, kdy vlivem zátěže pedagoga (nadměrné papírování) je zátěž přenesena na žáka – zpravidla toho, který je nejvíce vidět (což mnoho osob na autistickém spektru je i přesto, že to sami nemají zapotřebí – jsou vidět přirozeně, ačkoliv jejich odlišnost nemusí být konkrétně moc znát) Z tohoto důvodu pak dochází k nepochopením, a mstě (ta je zcela neoprávnění, ačkoliv v mnoha případech pochopitelná – často vyučující nemají dostatečnou praoporu při výuce studentů na autistickém spektru).
Další případ je, kdy jsou žáci na spektru pro svou odlišnost snadným terčem šikany, a dojde k jejich šikaně – pro mnoho vyučujících je prostě jednodušší je potrestat za to, že šikanu nahlásí (nebo jsou vidět, že jsou šikanováni, a všímají si toho i další žáci). Ačkoliv něco takového je obecně nepřijatelné, jedná se o nevzácný jev.
Není nic špatného na tom oznámit svou zátěž, ale důležité je, aby to nebylo s dopadem na danou osobu. - „Má něco v papírech, tak ať s ním nemám problém„
Také vskutku rozšířený jev, ani ten ale není vhodný. Jeho mírnější podoba, která může situaci usnadnit, ale z dlouhodobého hlediska povětšinou také napáchá více škody, než užitku, je „když má to znevýhodnění, tak mu to usnadním„. Je namístě si uvědomit rozdíl mezi případem, kdy určité usnadnění je plnohodnotnou nebo alespoň částečnou kompenzací, a kde by pro danou oosobu na spektru bylo nadměrně, ne-li nezvladatelně náročné řešení takové úlohy bez vhodné pomoci, a jiný je pak případ (který se také děje z valné většiny z dobré vůle), kdy je snaha danou osobu na spektru podpořit, nicméně výsledek je spíše zvýhodnění oproti jiným, než jen kompenzace (často se jedná i velké zvýhodnění). Je třeba tuto okolnost brát v potaz.
- „Přidělává mi práci, tak mu to osolím.„
- Časové podmínky
Tlak na okamžik a dobu jsem zpracovával v článku:
https://na-spektru.matyasp.eu/index.php/2022/12/25/3-v2-rychlost-a-odezva-mozku/
Závěrem zbývá říci: protože každý člověk je jiný, zvláště pak každá osoba na autistickém spektru je jiná, je nutné vzít v úvahu, že pokud určitý přístup funguje na jednu osobu na autistickém spektru, nemusí fungovat na jinou.
11. / P3 – Rovnání s řadou