Je všeobecně známo, že osoby na autistickém spektru dokáží u relativně složitých problémů dosáhnout správných výsledků jednoduše. Běžně však je – pro zadavatele úlohy naprosto pochopitelně – vyžadován i postup. A ten je často dost odlišný od všeobecně používaného, často jej výrazně zjednodušuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje. A tomu se na zoubek podíváme nyní.
Důraz na postup
Často se po lidech na spektru při požadavku na určitý výsledek vyžaduje i předem stanovený postup či jednotný postup. Přitom k tomu často není jiný důvod, než zvyklost. Dalšími častými argumenty jsou, že jiní členové skupiny by to tak nechápali a že by jim to moc motalo hlavu. Oba tyto argumenty jsou pochopitelné, nicméně bývají často neopodstatněné. Dalším argumentem bývá, že není dostatečně univerzální. Takový argument je již rozporuplný – jednak je potřeba určitá znalost nějakých dostatečně univerzálních nástrojů, na druhou stranu znalost postupu se dá prokazovat i jinak, než jeho běžným používáním.
Proč je to taková potíž? Rozebereme si několik případů:
- Přidání či odebrání mezikroku v příkladu – přidání mezikroku by nikdy nemělo být bráno jako chyba, pokud se nejedná o další zdroj významné nepřesnosti. A pokud ano, pak by mělo být umožněno nedosáhnout nepřesnosti jiným způsobem. Pokud jde o odebrání mezikroku, to je spíše důvodem úspory času a energie (potřebná náplň mezikroku je vykonána, a to velmi rychle a automaticky, a její zápis by mohl znamenat ztrátu času a enrgie, nebo i zapomenutí výsledků či mezivýsledků předchozích i dalších částí). Takže důsledkem požadavku na všechny mezikroky by stejně mohlo být, že budou dodatečně vpisovány po nalezení výsledku.
Vzhledem k tomu, že každému jde něco jiného jinak dobře, tak je zcela namístě u všech žáků akceptovat takovéto odlišnosti, pokud daný postup dokáží v potřebné míře využít a rozumějí mu. - Postup zjednodušující – důležité je, aby postup uměl ten, kdo jej používá, zdůvodnit, případně uvést výhody. Pokud vede ke správnému výsledku a je vysvětlen, není důvod jej neuznat.
Důraz na výsledek
Často je kladen požadavek na výsledek, který je ale natolik přesně požadován, že je pro osobu na spektru nesplnitelný. Velmi často je navíc takový požadavek nesmyslný, či přinejmenším nesmyslně přísný, a často také neudržitelný. Např. dokonale uklizený pokoj, samé jedničky na vysvědčení, jen jedničky z určitého předmětu a podobně. Jindy jde o požadavky na rychlost, na přesnost výrobku (u osoby s potížemi jemné motoriky). Problematické bývají také požadavky na doslovnost znění.
Opačným problémem bývají požadavky příliš relativní – „aby to bylo v rovnováze mezi A a B“, což je pro velkou část osob na spektru nezvladatelné, protože dokážou přesně udělat určitou věc, naopak mívají potíže v něčem mezi. Není často jasně definované, kde je ta hranice.