Vlastnosti člověka na autistickém spektru

Web o vlastnostech a vnímání osob na autistickém spektru

Year: 2023

12. / P4 – Úpravy vzdělávacích podmínek

Od MatyasP - Matyáš PilzPříspěvek od Publikováno v PřístupOznačeno , , , , , , , , , Žádné komentářeu 12. / P4 – Úpravy vzdělávacích podmínek

Ačkoliv jsou i osoby na spektru, které úpravy vzdělávacích podmínek nepotřebují, většina je potřebuje, a pro mnohé jsou naprosto nezbytné. O jaké úpravy / modifikace podmínek se jedná a proč, to se dozvíte níže.Nutno uvést, že článek nenavazuje na žádný dokument MŠMT ČR, ani žádnou platnou právní normu, a může obsahovat i takové návrhy modifikací, pro které nemusí být v současnosti opora v právních předpisech. Tento článek navazuje na článek https://na-spektru.matyasp.eu/index.php/2023/03/02/8-p1-modifikace-zadani-uloh/, proto Vám doporučuji, pokud máte tu možnost, projít si nejdříve jej. V článku se nebudu podrobněji zaobírat příčinami konkrétních modifikací, protože jsou dostatečně probrány v jiných článcích, případně je popíšu v článcích, které se zatím připravují. Použité zkratky:PPP – Pedagogicko-psychologická poradnaSPC – Speciální pedagogické centrumŠPZ – Školní poradenské zařízení Osnova článku: 1. Základní principy při modifikaci podmínek Základní postup ve fázi samotného sestavování modifikací by měl zahrnovat uvedení konkrétních modifikací podmínek (ideálně včetně vysvětlení) a doporučení vhodného přístupu (je-li třeba). Krom běžně užívaných modifikací by v případě potřeby mělo být – v rámci možností stanovenými pravidly – přikročeno i k použití nestandardních či tvorbě nových, dosud nevyužitých, modifikací na míru potřebám daného žáka / studenta. Častým jevem je zvolení nevhodné, nedostačující, či nadbytečné formy modifikace. 2. Modifikace při výuce Mnozí žáci a studenti na autistickém spektru potřebují vzhledem ke svým specifikům úpravy podmínek ve výuce. Modifikace výuky realizované Další modifikace výuky (autor nemá informace, zda se již realizují) 3. Modifikace o přestávce Velká část osob nejen na autistickém spektru nezvládá či jen s většími obtížemi standardní fungování přestávek, a proto potřebují určitou modifikaci podmínek i v průběhu přestávek. O co konkrétně jde, a jak to řešit, si povíme v této části článku. 4. Modifikace ověřování znalostí Mnoho osob na autistickém spektru nezvládne dostatečně prokázat své znalosti při ověřování znalostí za stejných podmínek, jako jejich spolužáci. Příčinou mohou být vyjadřovací potíže, potíže s vybavováním, nadměrný stres (někdy až traumatický ze samotného zkoušení), hypersenzitivita, přidružené diagnózy (specifické poruchy učení, hypoaktivita, ADD, ADHD, selektivní mutismus a další). Mezi modifikace ověřování znalostí, které se vyskytují, patří: Další modifikace ověřování znalostí (autor nemá informaci, zda se reálně použily) 5. Úprava vzdělávacího plánu Jednou z možností modifikace studijních podmínek je i úprava vzdělávacího / studijního plánu, spočívající např. v náhradě předmětu jiným, změně rozsahu učiva předmětu a podobně. Autor článku nemá dostatečné znalosti v této oblasti, doporučuje proto informace v této věci si zjistit přímo od pracovníků SPC. 6. Úprava vzdělávacích pomůcek Nevzácným jevem je u osob na autistickém spektru potřeba specifických vzdělávacích pomůcek či úprava stávajících. Ať už jsou specifickými pomůckami komunikační pomůcky (indikátory zátěže, kartičky pocitů a nálady, kartičky sociálních situací, kartičky zpráv a podobně), nebo jsou jimi upravené vzdělávací pomůcky (např. nástroje pro lepší psaní nebo nástroje k lepší práci s pravítky při rýsování apod.), návody, či jakékoliv jiné pomůcky k práci v hodinách, dále se ale může jednat též o úpravy sešitů. Mnohdy žákům na autistickém spektru nevyhovují učebnice (buď z hlediska stylu výkladu látky, nebo po stránce pojetí cvičení). Podobné to bývá i s pracovními sešity. Takováto úprava bývá často realizována individuálně. Nelze ale vyloučit možnost setkat se s obecně rozšířenou úpravou pomůcky. V případě kartiček je unifikace častá. 7. Úprava požadavku na docházku V případě některých osob na autistickém spektru dává smysl, aby se upravily podmínky jejich docházky. Buď z důvodu přidružených diagnóz, nebo kvůli nadměrné zátěži, nebo z jiných důvodů (např. dialýza). 8. Asistent pedagoga Osoby na autistickém spektru jsou jednou z nejčastějších skupin žáků, které potřebují asistenta pedagoga ve škole. Důvodů je několik: Aby asistent pedagoga byl nápomocen integraci, či přinejmenším vzdělání žáka, je také třeba dbát na následující, v opačném případě může dojít i k protichůdnému efektu, což může vyústit i zhroucením žáka / studenta: Čím může být asistent pedagoga nápomocen žákovi na autistickém spektru? Čím může být asistent pedagoga nápomocen vyučujícímu žáka na autistickém spektru? Čím může být asistent pedagoga nápomocen třídnímu kolektivu žáka na autistickém spektru? V některých případech je místo asistenta pedagoga smysluplným a účelným řešením osobní asistent. Týká se zejména, ale nejen případů, kdy žák potřebuje asistenci i při cestě do / ze školy, a není v možnostech zákonných zástupců, aby ji zajistili sami. 9. Asistence spolužákem U mnohých osob na autistickém spektru není nezbytná asistence pedagoga, ale postačuje jim (někdy jen ve vybraných předmětech či o přestávkách, případně u zapisování látky) asistence spolužáka. Spolužák, plnící roli asistenta, může být buď placený, nebo neplacený (případně odměňovaný alternativním způsobem, např. stipendiem). Podrobnější ifnromace o těchto možnostech by měl uvést speciální pedagog. Tohoto řešení má větší význam na zástředních a vysokých školách, než v případě základních škol. Informace o této možnosti byly získány z knihy Školní pas pro děti s PAS od Kateřiny Thorové z NAUTIS (tehdy APLA Praha), roku 2011 vydalo nakladatelství Pasparta. 10. Návod na studenta / žáka Autorovi článku není známo, zda se již žákovského / studentského návodu využilo. Autorův návrh zní následovně: Jak by takový návod mohl vypadat, je uvedeno níže. Jedná se jen o ukázkový návrh, nikoliv o závazný či doporučený vzor, podle kterého by se měl návrh vytvářet.V tomto případě jsem upřednostnil formu maximální autenticity, v podobě “od srdce”, nicméně návod může být zpracován i formálněji. Důležité je, aby zahrnoval všechny důležité informace, a byl snadno a čitelně strukturovaný. Návod by měl být podle potřeby aktualizován. Další možné formy zpracování jsou např. pomocí otázek a odpovědí (Q&A), podle doby (hodina, přestávka, pobyt v šatně…), nebo i jakkoliv jinak. Meze zde autor článku neklade. 11. Krizový plán V určitých případech se v rámci modifikací vzdělávacích podmínek vytváří i tzv. krizový plán v případě mimořádných událostí v souislosti s žákem na autistickém spektru. Podrobnosti ale autor článku nezná.

Číst více

J1 – Změna nástroje pro odběr novinek

Od MatyasP - Matyáš PilzPříspěvek od Publikováno v Jiné příspěvkyŽádné komentářeu J1 – Změna nástroje pro odběr novinek

Vážení čtenáři, pokud novinky neodebíráte a odběr novinek neplánujete, zpráva se Vás netýká. Vzhledem k nedostatku funkcí dosud používaného nástroje pro automatické rozesílání novinek jsem se rozhodl pro jeho náhradu jiným. Pokud máte zájem odebírat novinky, zaregistrujte se, prosím, znovu, a sice v pravém postranním panelu. Původní nástroj bude v blízké době odstraněn. S pozdravem,Matyáš Pilz

Číst více

11. / P3 – Rovnání s řadou

Od MatyasP - Matyáš PilzPříspěvek od Publikováno v PřístupOznačeno , , , , , , , Žádné komentářeu 11. / P3 – Rovnání s řadou

Osoby na autistickém spektru se velmi často setkávají s nepochopením a zejména snahou být srovnávány, porovnávány s řadou, sjednocovány s řadou a přirovnávány k protikladům řady. Do jisté míry je to přirozené, a v některých případech i pochopitelné, nicméně jen velmi vzácně nezbytné. V mnohem větší míře se ale vyskytují případy, kdy je to zcela zbytečné a škodlivé. Proč? Odlišnost osob na autistickém spektru je vrozený jev. Některé vlastnosti, typické pro jiné osoby na autistickém spektru, ač většinu, se nemusejí vyskytnout, nebo se mohou projevovat jinak, či v projevu nemusí být zaznamenatelné. Zaměřím se na konkrétní případy, kdy je rovnání s řadou ke škodě – včetně způsobu, jak s tím pracovat, a uvedu i některé, kde je rovnání s řadou pochopitelné a užitečné. Podotýkám, že návod je zpracován zejména k osobám s aspergerovým syndromem (v mnohem větší míře je užitečný pro práci s osobami s aspergerovým syndromem, než pro osoby s jinými formami autistického spektra, byť v jádru platí obecně). Závěrem zbývá říci: protože každý člověk je jiný, zvláště pak každá osoba na autistickém spektru je jiná, je nutné vzít v úvahu, že pokud určitý přístup funguje na jednu osobu na autistickém spektru, nemusí fungovat na jinou.

Číst více

10. / A2 – Odlišnost (že by) samozřejmost?

Od MatyasP - Matyáš PilzPříspěvek od Publikováno v Jak to vnímám?Označeno , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Žádné komentářeu 10. / A2 – Odlišnost (že by) samozřejmost?

Odlišnost – (že by) samozřejmost? Když se tak nad tím zamýšlím, už zhruba 10 let (do té doby se to nejspíše nestalo) stojím o to být (lidmi, jež mne neznají – náhodní kolemjdoucí) vnímán jako “nezařazený”, “obecně jiný”. Nikdy jsem nestál o to patřit do skupin jako emo, punk a podobné, a zejména jsem nestál o to být k nim jakkoliv přirovnáván. Protože příslušností k takovéto, ač neorganizované, komunitě nese s sebou jistá omezení vlastní svobody (v důsledku příslušnosti k dané komunitě) – to jest ve výsledku nemožnost být sám sebou takový, jaký jsem. Má potřeba odlišnosti byla v nemalé míře nedílnou součástí potřeby zábavy, která je u mne enormně silná (a vždy byla) – a která je jedním z pevných nosných i tažných lan mého života.Nicméně, druhou větví, která je odlišností protkaná, je potřeba rozmanistosti. A tato potřeba je u mne mnohem silnější, než potřeba se odlišovat. Je tak možné, že ta potřeba odlišnosti je nakonec dodatečně vyvinutou potřebou v důsledku dlouhodobého nenaplnění potřeby (společenské) rozmanitosti. Tím se i vysvětluje hned několik mých vlastností: Vždy, když chce někdo ze mne odstranit něco z mé odlišnosti, tak mne to silně uráží. Ne, že bych měl potřebu to tomu člověku nějak natřít (je jedno, jak se to nazve, prostě se pomstít), ale vzejde z toho vnitřní urážka s otázkami: Pokračování není vyloučeno… 🙂

Číst více

9 / P2 – Smluvní signály

Od MatyasP - Matyáš PilzPříspěvek od Publikováno v PřístupŽádné komentářeu 9 / P2 – Smluvní signály

Vzhledem ke značnému podílu zatížitelnosti i odlišnostech většiny osob na spektru je vhodné si zejména pro situace, způsobující větší zátěž, vytvořit smluvní signály. V závislosti na schopnostech, dovednostech a účelu se může jednat např. o následující: (výčet není konečný, článek bude opakovaně rozšiřován) Jaké věty lze takto účinně vyjadřovat v nesoukromém prostředí (návštěvy, škola, MHD) – zejména v případě signálů skupin 2.2, 3 a 5? Důležité je, aby smluvní signál, jakožto pomůcka, byl sestaven individuálně, a na vzájemné dohodě hlavních stran. Jedině tak může plnohodnotně plnit svůj účel. Článek budu přinejmenším několikrát rozšiřovat a doplňovat. Budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu! Přehled editací:

Číst více

5. / V3 – Důraz na postup a výsledek

Od MatyasP - Matyáš PilzPříspěvek od Publikováno v VlastnostiŽádné komentářeu 5. / V3 – Důraz na postup a výsledek

Je všeobecně známo, že osoby na autistickém spektru dokáží u relativně složitých problémů dosáhnout správných výsledků jednoduše. Běžně však je – pro zadavatele úlohy naprosto pochopitelně – vyžadován i postup. A ten je často dost odlišný od všeobecně používaného, často jej výrazně zjednodušuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje. A tomu se na zoubek podíváme nyní. Důraz na postup Často se po lidech na spektru při požadavku na určitý výsledek vyžaduje i předem stanovený postup či jednotný postup. Přitom k tomu často není jiný důvod, než zvyklost. Dalšími častými argumenty jsou, že jiní členové skupiny by to tak nechápali a že by jim to moc motalo hlavu. Oba tyto argumenty jsou pochopitelné, nicméně bývají často neopodstatněné. Dalším argumentem bývá, že není dostatečně univerzální. Takový argument je již rozporuplný – jednak je potřeba určitá znalost nějakých dostatečně univerzálních nástrojů, na druhou stranu znalost postupu se dá prokazovat i jinak, než jeho běžným používáním. Proč je to taková potíž? Rozebereme si několik případů: Důraz na výsledek Často je kladen požadavek na výsledek, který je ale natolik přesně požadován, že je pro osobu na spektru nesplnitelný. Velmi často je navíc takový požadavek nesmyslný, či přinejmenším nesmyslně přísný, a často také neudržitelný. Např. dokonale uklizený pokoj, samé jedničky na vysvědčení, jen jedničky z určitého předmětu a podobně. Jindy jde o požadavky na rychlost, na přesnost výrobku (u osoby s potížemi jemné motoriky). Problematické bývají také požadavky na doslovnost znění. Opačným problémem bývají požadavky příliš relativní – “aby to bylo v rovnováze mezi A a B”, což je pro velkou část osob na spektru nezvladatelné, protože dokážou přesně udělat určitou věc, naopak mívají potíže v něčem mezi. Není často jasně definované, kde je ta hranice.

Číst více
Přesunout se na začátek