11. / P3 – Rovnání s řadou
Osoby na autistickém spektru se velmi často setkávají s nepochopením a zejména snahou být srovnávány, porovnávány s řadou, sjednocovány s řadou a přirovnávány k protikladům řady. Do jisté míry je to přirozené, a v některých případech i pochopitelné, nicméně jen velmi vzácně nezbytné. V mnohem větší míře se ale vyskytují případy, kdy je to zcela zbytečné a škodlivé. Proč? Odlišnost osob na autistickém spektru je vrozený jev. Některé vlastnosti, typické pro jiné osoby na autistickém spektru, ač většinu, se nemusejí vyskytnout, nebo se mohou projevovat jinak, či v projevu nemusí být zaznamenatelné. Zaměřím se na konkrétní případy, kdy je rovnání s řadou ke škodě – včetně způsobu, jak s tím pracovat, a uvedu i některé, kde je rovnání s řadou pochopitelné a užitečné. Podotýkám, že návod je zpracován zejména k osobám s aspergerovým syndromem (v mnohem větší míře je užitečný pro práci s osobami s aspergerovým syndromem, než pro osoby s jinými formami autistického spektra, byť v jádru platí obecně). Závěrem zbývá říci: protože každý člověk je jiný, zvláště pak každá osoba na autistickém spektru je jiná, je nutné vzít v úvahu, že pokud určitý přístup funguje na jednu osobu na autistickém spektru, nemusí fungovat na jinou.