Warning: file_exists(): open_basedir restriction in effect. File(/data/web/.api_token) is not within the allowed path(s): (/data/web/virtuals/339169/virtual) in /data/web/virtuals/339169/virtual/www/subdom/na-spektru/wp-content/plugins/hostinger/includes/class-hostinger-helper.php on line 29
12. / P4 – Úpravy vzdělávacích podmínek - Vlastnosti člověka na autistickém spektru

12. / P4 – Úpravy vzdělávacích podmínek

Ačkoliv jsou i osoby na spektru, které úpravy vzdělávacích podmínek nepotřebují, většina je potřebuje, a pro mnohé jsou naprosto nezbytné. O jaké úpravy / modifikace podmínek se jedná a proč, to se dozvíte níže.
Nutno uvést, že článek nenavazuje na žádný dokument MŠMT ČR, ani žádnou platnou právní normu, a může obsahovat i takové návrhy modifikací, pro které nemusí být v současnosti opora v právních předpisech.

Tento článek navazuje na článek https://na-spektru.matyasp.eu/index.php/2023/03/02/8-p1-modifikace-zadani-uloh/, proto Vám doporučuji, pokud máte tu možnost, projít si nejdříve jej. V článku se nebudu podrobněji zaobírat příčinami konkrétních modifikací, protože jsou dostatečně probrány v jiných článcích, případně je popíšu v článcích, které se zatím připravují.

Použité zkratky:
PPP – Pedagogicko-psychologická poradna
SPC – Speciální pedagogické centrum
ŠPZ – Školní poradenské zařízení

Osnova článku:

  1. Základní principy při modifikaci podmínek – hotovo
  2. Modifikace při výuce – hotovo
  3. Modifikace o přestávce – hotovo
  4. Modifikace ověřování znalostí – hotovo
  5. Úprava vzdělávacího plánu – hotovo
  6. Úprava vzdělávacích pomůcek
  7. Úprava požadavku na docházku – hotovo
  8. Asistent pedagoga – hotovo
  9. Asistence spolužákem – hotovo
  10. Návod na studenta / žáka – hotovo
  11. Krizový plán

1. Základní principy při modifikaci podmínek

  1. Modifikace musí být vytvořena na míru každé osobě.
  2. Modifikace má kompenzacovat nedostatky, nikoliv zvýhodňovat.
  3. Aby byla modifikace účinná, musí být úplně naplněna – polovičaté řešení má menší, než poloviční účinek.
  4. V první řadě je třeba minimalizovat spouštěče a zdroje zátěže, teprve poté mají potřebný účinek další formy modifikací.
  5. Modifikaci může být nutné po určité době upravovat – měnit, zvyšovat, obohacovat o další, či naopak postupně snižovat v závislosti na postupném vývoji vzdělávaného.
  6. Modifikaci je třeba konzultovat a vyhodnocovat společně s žákem včetně míry jejího naplnění – absence žákova subjektivního hodnocení a zkušeností žáka s mírou naplnění modifikací prakticky znehodnocuje samotné modifikace.

Základní postup ve fázi samotného sestavování modifikací by měl zahrnovat uvedení konkrétních modifikací podmínek (ideálně včetně vysvětlení) a doporučení vhodného přístupu (je-li třeba). Krom běžně užívaných modifikací by v případě potřeby mělo být – v rámci možností stanovenými pravidly – přikročeno i k použití nestandardních či tvorbě nových, dosud nevyužitých, modifikací na míru potřebám daného žáka / studenta. Častým jevem je zvolení nevhodné, nedostačující, či nadbytečné formy modifikace.

2. Modifikace při výuce

Mnozí žáci a studenti na autistickém spektru potřebují vzhledem ke svým specifikům úpravy podmínek ve výuce.

Modifikace výuky realizované

  1. Úprava zasedacího pořádku (stanovení trvalého místa)
    1. Lavice umístěná v koutě učebny – pro větší klid
    2. Místo hned u dveří – pro možnost rychlého opuštění učebny při zátěži a možnost klidné činnosti na chodbě, popř. možnost jít do kanceláře asistenta pedagoga
    3. Lavice u katedry pedagoga – pro možnost okamžitého sdělení potíží a ventilaci
  2. Absence vyvolávání žáka k tabuli
  3. Absence vyvolávání žáka ke společnému čtení textu (typicky z učebnice, pracovního listu, pracovního sešitu, popř. textu na interaktivní tabuli nebo promítacím plátně)
  4. Použití zařízení k pořizování zápisků jinak, než rukou (ne všechna uvedená zařízení se používají)
    1. Notebook (ať už vlastní, či školní)
    2. Grafický tablet k notebooku
    3. Mobilní telefon (s nebo bez možnosti focení tabule)
    4. Tablet (s nebo bez možnosti focení tabule, vhodnější, než mobil)
    5. Čtečka e-knih (pokud umožňuje zápisky)
    6. Psací stroj (za předpokladu, že nebude rušit prostředí výuky)
    7. Kalkulačka
    8. Grafická kalkulačka
  5. Asistent pedagoga / osobní asistent při výuce
  6. Asistence spolužákem při výuce
  7. Vyhrazení klidového místa v učebně (odpočinkový kout)
  8. Možnost odchodu z učebny a vypracování úlohy na chodbě či místě k tomu určeném
  9. Odstranění poslechových cvičení a videí se zvukovým doprovodem / možnost pobytu na chodbě (či jiném k tomu určeném místě) po dobu konání poslechových cvičení

Další modifikace výuky (autor nemá informace, zda se již realizují)

  1. Možnost konat odpočinkovou (i aktivně odpočinkovou) činnost v průběhu výuky, která nebude narušovat průběh výuky jiných žáků / studentů
    • Doporučuji nepovolovat pro tuto činnost užívání mobilního telefornu – místo plnohodnotného odpočinku mohou činnosti na mobilu sloužit pouze k “zabití času”, a naopak žáku způsobit větší stresovou zátěž, a mohou vést též ke vzniku či zvýšení míry závislosti na mobilním telefonu; nelze opomenout ani efekt pocitu nespravedlnosti v kolektivu (“on může být na mobilu a my ne”). Najdou se ale i případy, kdy povolení užití mobilu má smysl.
  2. Možnost použití špuntů do uší či sluchátek (pro minimalizaci zvukové zátěže), popř. včetně pouštění hudby (ideálně jen pomocí “hloupého” hudebního přehrávače; nedoporučen mobil či chytré hodinky)
  3. Výuka konkrétními vyučujícími se specializací na žáky s danou diagnózou pro alespoň některé předměty

3. Modifikace o přestávce

Velká část osob nejen na autistickém spektru nezvládá či jen s většími obtížemi standardní fungování přestávek, a proto potřebují určitou modifikaci podmínek i v průběhu přestávek. O co konkrétně jde, a jak to řešit, si povíme v této části článku.

  1. Požadavek na klidné prostředí
    Mnoho osob na autistickém spektru velmi těžce snáší zejména hlučnost. O přestávkách se jí však těžko vyhýbá. Proto je více než jen žádoucí, aby osoby (nejen na autistickém spektru), které potřebují klidnější prostředí, měly vyhrazený určitý prostor, kde mohou trávit přestávky v klidu a pohodě.
    • Může jím být vyhrazený kout učebny, samostatná učebna, vyhrazená kancelář, kabinet určitého vyučujícího (nebo obecně možnost přečkání přestávky u vyučujícího), určitá část chodby či jakékoliv jiné klidné zákoutí školy.

      Autorovi článku je známo, že není snadné zajistit samostatné klidné prostory, a pobyt žáka v kanceláři může být diskomfortem pro pracovníka v kanceláři (nejčastěji vyučujícího v kabinětě), nicméně často se určité takové místo s alespoň dostačující mírou klidu nalézt dá. A některé, z prvního pocitu hlučné prostory (např. kotelna, místnost se vzduchotechnikou, serverovna a jiné), mohou být pro danou osobu v průběhu přestávky mnohem vhodnější, než prostor třídy či chodby.
    • Pro plnohodnotné naplnění účelu je zároveň žádoucí (ač současně komplikovanější pro vedení výuky), aby jejich příchod do daného místa mohl být již před začátkem přestávkového hluku, a naopak odchod až po konci přestávkového hluku.
    • Některým jiným osobám postačuje být po dobu přestávky společně se svým asistentem, nebo být s dozorujícím vyučujícím. Tak tomu bylo i v případě autora článku.
    • Některé osoby potřebují kvůli hluku v učebně po skončení přestávky i nadále pobývat na chodbě, a to až do příchodu vyučujícího. Nejde o naschvál, ale o potřebu klidu.
  2. Některé osoby na autistickém spektru potřebují během přestávek vykonávat určité rituály. Je takřka nezbytné, aby jim bylo v plném rozsahu umožněno tyto rituály vždy vykonat.

4. Modifikace ověřování znalostí

Mnoho osob na autistickém spektru nezvládne dostatečně prokázat své znalosti při ověřování znalostí za stejných podmínek, jako jejich spolužáci. Příčinou mohou být vyjadřovací potíže, potíže s vybavováním, nadměrný stres (někdy až traumatický ze samotného zkoušení), hypersenzitivita, přidružené diagnózy (specifické poruchy učení, hypoaktivita, ADD, ADHD, selektivní mutismus a další).

Mezi modifikace ověřování znalostí, které se vyskytují, patří:

  1. Navýšení časové dotace na test, praktické zkoušení či písemnou přípravu ústního zkoušení
  2. Náhrada nebo doplnění písemné formy zkoušení formou ústní
  3. Náhrada ústní formy zkoušení formou písemnou
  4. Tolerance odlišného způsobu zápisu (např. odlišný způsob rozlišování velkého a malého písma)
  5. Ověřování znalostí v samostatné místnosti (mimo žákovský / studentský kolektiv), např. kancelář asistenta, kancelář vyučujícího…
  6. Náhrada zkoušení před tabulí jinou formou ověřování znalostí
  7. Přímá návaznost ústního zkoušení na písemné nebo sjednocení obou forem zkoušení (namísto nejdříve písemné části, opravení písemné části a posléze ústní zkoušení (často jen u postupujících studentů))
  8. Odstranění “rozstřelových” úloh, resp. jejich zahrnutí do testu jako celku (rozstřelová úloha = podmíněná úloha s krátkým časovým limitem, po jejichž úspěšném vyřešení následuje pokračování písemného zkoušení či zkoušení ústní)
  9. Omezení požadovaného rozsahu odvedené práce
    • Velmi častá, jednoduchá, ale velmi často nevhodná modifikace! Často si tímto způsobem vyučující usnadňují práci, ale spravedlnost takového hodnocení je pak velmi sporná! Navíc většinou nepomáhá s příčinami, ale jen “žehlí” výsledek!
  10. Asistence při testu (asistent motivátor, asistent zapisovatel apod.)
  11. Použití specifických pomůcek při ověřování znalostí
  12. Zvýšení písma, změna fontu písma či jiné grafické úpravy zadání testu / úvodního textu k ústnímu zkoušení
  13. Doplnění slov do vět namísto psaní celých vět
  14. Náhrada formy otázek (otevřené vypisovací, otevřené doplňovací, uzavřené, polootevřené, , uzavřené s více možnými správnými odpověďmi) jinou formou otázek

Další modifikace ověřování znalostí (autor nemá informaci, zda se reálně použily)

  1. Náhrada diktátu jinou formou ověřování znalosti zápisu a pravopisu
  2. Náhrada ústního diktování testových otázek předtištěným seznamem otázek
  3. Listy papíru navíc k testu
  4. Možnost použití čtverečkovaného, linkovaného, poloprůhledného, milimetrového či jiného papíru k testu
  5. Doplnění slovní (písemné či ústní) formy zkoušení grafickým vyjádřením (např. obrázek)
  6. Zvýšený požadavek na prostředí v místnosti ověřování znalosti (míra osvětlení, ticho v místnosti, zavření oken pro minimalizaci rušících prvků zvenku, zatažení rolet při silném slunečním svitu, otevření oken pro lepší výměnu vzduchu)
    • Velmi často opomíjený, ovšem velmi důležitý faktor úspěšnosti při ověřování znalostí. Pokud není po odevzdání testů jinými zkoušenými zajištěn klid v učebně, kde probíhá zkoušení, pak navýšení času může být zcela neúčinnou modifikací!
  7. Náhrada teoretických zkoušení praktickými či obráceně, nebo jejich sloučení

5. Úprava vzdělávacího plánu

Jednou z možností modifikace studijních podmínek je i úprava vzdělávacího / studijního plánu, spočívající např. v náhradě předmětu jiným, změně rozsahu učiva předmětu a podobně. Autor článku nemá dostatečné znalosti v této oblasti, doporučuje proto informace v této věci si zjistit přímo od pracovníků SPC.

6. Úprava vzdělávacích pomůcek

Nevzácným jevem je u osob na autistickém spektru potřeba specifických vzdělávacích pomůcek či úprava stávajících. Ať už jsou specifickými pomůckami komunikační pomůcky (indikátory zátěže, kartičky pocitů a nálady, kartičky sociálních situací, kartičky zpráv a podobně), nebo jsou jimi upravené vzdělávací pomůcky (např. nástroje pro lepší psaní nebo nástroje k lepší práci s pravítky při rýsování apod.), návody, či jakékoliv jiné pomůcky k práci v hodinách, dále se ale může jednat též o úpravy sešitů. Mnohdy žákům na autistickém spektru nevyhovují učebnice (buď z hlediska stylu výkladu látky, nebo po stránce pojetí cvičení). Podobné to bývá i s pracovními sešity.

Takováto úprava bývá často realizována individuálně. Nelze ale vyloučit možnost setkat se s obecně rozšířenou úpravou pomůcky. V případě kartiček je unifikace častá.

7. Úprava požadavku na docházku

V případě některých osob na autistickém spektru dává smysl, aby se upravily podmínky jejich docházky. Buď z důvodu přidružených diagnóz, nebo kvůli nadměrné zátěži, nebo z jiných důvodů (např. dialýza).

8. Asistent pedagoga

Osoby na autistickém spektru jsou jednou z nejčastějších skupin žáků, které potřebují asistenta pedagoga ve škole. Důvodů je několik:

  1. Pro své odlišné vnímání a uvažování se stávají snadnými terči šikany
  2. Mnohdy hůře zvládají náhlé změny, nenadálé a nepředvídané situace, a jiné změny ve standardním dění
  3. Často hůře snášejí nedodržení či porušení pravidel
  4. Velmi často jsou výrazně citlivější, a potřebují snížit vjemovou zátěž nebo se vyventilovat
  5. Potřebují konat své rituály
  6. V nemalém množství případů se odlišně, často hůře orientují v sociálních situací
  7. V některých případech se vyskytují potíže s navázáním kontaktu
  8. V mnohých případech se snadněji unaví a potřebují relaxaci
  9. Často mají přidruženy další diagnózy, nejčastěji ADD, ADHD, hypoaktivitu, specifické poruchy učení, obsedantně-kompulzivní poruchu či selektivní mutismus, popř. jiné diagnózy – ty mají za následek další zvýšení zátěže žáka, vyučujícího či spolužáka (nebo více zmíněných stran)
  10. Některé mají výrazně větší potřebu jistoty, a asistent pedagoga může být právě tou jistotou
  11. Některým činí obtíže vyjadřování, potřebují tak „překladatele“ směrem k vyučujícímu nebo kolektivu
  12. Jiné z určitých důvodů (popsaných již dříve nebo jakýchkoliv jiných) potřebují po určitou dobu pobyt mimo třídu (někdy i s další osobou)

Aby asistent pedagoga byl nápomocen integraci, či přinejmenším vzdělání žáka, je také třeba dbát na následující, v opačném případě může dojít i k protichůdnému efektu, což může vyústit i zhroucením žáka / studenta:

  1. V osobní rovině by si měl s žákem sednout – podmínka prakticky nezbytná, aby byl efekt fakticky naplněn dle potřeby
  2. Dostatečná empatie asistenta vůči konkrétnímu žákovi
  3. Asistent by neměl srovnávat žáka se svými očekáváními, resp. neměl by k žáku přistupovat podle naplnění / nenaplnění očekávání
  4. Pouhá přítomnost asistenta nestačí, je třeba se žáku věnovat v rámci potřeb žáka, pedagoga i kolektivu, a to v rámci možností faktických i pravidly stanovených
  5. Asistent by neměl před žákem tajit své pocity, měl by v případě, že je sám nadměrně zatížen, být k žákovi upřímný (a vyhnout se tak “utajenému varu”).
  6. Jsou případy, kdy asistent je ve stavu, že žádné straně již více prospět nemůže, aniž by to bylo na výrazný úkor některé z nich – v závislosti na možnostech by takovou situaci neměl asistent v sobě dusit, je žádoucí řešení takového stavu mezi žákem (studentem) a vyučujícím, třídním pedagogem (studijním oddělením) nebo kolektivem, případně (v závislosti na konkrétním případě, konkrétním problému) s ředitelem nebo školníkem.
  7. V závislosti na konkrétních vlastnostech žáka by měl – v závislosti na možnostech – od žáka získávat zpětnou vazbu, a dát žákovi prostor to ze sebe “vysypat”, nechat ho svěřit se s potřebami, potížemi i návrhy řešení.
  8. I řešení, které vypadá / může vypadat hloupě, může být žákovi velkým přínosem a užitkem, aniž by způsobilo sebemenší škodu. Rozhodně je žádoucí, aby asistent pedagoga dal prostor kreativitě a nebránil se nestandardním řešením (pokud jsou použitelná), byť mohou vypadat nevhodně. Odlišný žák, odlišné vnímání – odlišný potřebný přístup, odlišný účinek řešení.
  9. Asistent by měl zůstat sám sebou, neměl by před žákem nic předstírat, měl by k žákovi přistupovat upřímně.
  10. Potřebnost či nepotřebnost asistenta pro daného žáka nemusí být znát na první pohled. V případě žáků na autistickém spektru je třeba dbát na všechny okolnosti. Asistent pedagoga může být pro studenta na autistickém spektru v některých případech i nadbytečný, a jsou naopak případy, kdy je nezbytný.

Čím může být asistent pedagoga nápomocen žákovi na autistickém spektru?

  1. Motivací
  2. Úpravou či doplněním výkladu pro zlepšení porozumění
  3. Pořizováním záznamu z výuky (např. focení tabule – dle pokynů vedení školy, dle dohody s pedagogem a dle školního řádu apod.)
  4. Pobytem mimo učebnu, případně v místnosti přímo vyhrazené
  5. Řešením nenadálých potíží a změn v plánu
  6. Plněním role prostředníka mezi žákem a spolužáky či žákem a pedagogem
  7. Zapisováním látky (pokud z určitého důvodu látku nedokáže žák zapsat sám – i např. únava ruky)
  8. Zápisem informací o následujícím dění (očekávané změny v rozvrhu, plánované odpadnutí nebo náhrada výuky, domácí úkoly, požadavky na dokončení úloh ze školy, požadavky na pomůcky)
  9. Vysvětlováním sociálních situací či pravidel
  10. Úpravou vzdělávacích materiálů
  11. Psychologickou oporou, „vrbou“
  12. Asistencí se zvládáním náhlých projevů (zejména, ale nejen při přidružených diagnózách)
  13. Pomocí při nadměrné zátěži či únavě
  14. Včasným zásahem při provokaci, šikaně a jiném sociálně problematickém dění

Čím může být asistent pedagoga nápomocen vyučujícímu žáka na autistickém spektru?

  1. Snížení zátěže vyučujícího specifickými potřebami žáka
  2. Zásahem v případě náhlých projevů žáka (stavy omezené schopnosti sebeovládání včetně stavů u přidružených a dalších diagnóz)
  3. Úpravou výkladu a vzdělávacích pomůcek pro potřeby žáka
  4. Pobyt s žákem mimo učebnu po dobu, kdy je to třeba
  5. Vysvětlováním sociálních situací v průběhu výuky žákovi
  6. Spojka mezi žákem a vyučujícím, a mezi žákem a třídou
  7. „Vrbou“ – vyučující už není tím, na koho je primárně směřováno informování o potížích a zátěži žáka

Čím může být asistent pedagoga nápomocen třídnímu kolektivu žáka na autistickém spektru?

  1. Vysvětlováním chování žáka spolužákům
  2. Spojka mezi žákem a kolektivem
  3. Zásahem v případě náhlých projevů žáka (stavy omezené schopnosti sebeovládání včetně stavů u přidružených a dalších diagnóz)
  4. Pobyt s žákem mimo učebnu po dobu, kdy je to třeba
  5. Vysvětlováním sociálních situací v průběhu výuky žákovi
  6. Udržováním kvality vztahů v třídním kolektivu
  7. „Překladem“ mezi vyjadřováním žáka na spektru a spolužáků

V některých případech je místo asistenta pedagoga smysluplným a účelným řešením osobní asistent. Týká se zejména, ale nejen případů, kdy žák potřebuje asistenci i při cestě do / ze školy, a není v možnostech zákonných zástupců, aby ji zajistili sami.

9. Asistence spolužákem

U mnohých osob na autistickém spektru není nezbytná asistence pedagoga, ale postačuje jim (někdy jen ve vybraných předmětech či o přestávkách, případně u zapisování látky) asistence spolužáka. Spolužák, plnící roli asistenta, může být buď placený, nebo neplacený (případně odměňovaný alternativním způsobem, např. stipendiem). Podrobnější ifnromace o těchto možnostech by měl uvést speciální pedagog. Tohoto řešení má větší význam na zástředních a vysokých školách, než v případě základních škol.

Informace o této možnosti byly získány z knihy Školní pas pro děti s PAS od Kateřiny Thorové z NAUTIS (tehdy APLA Praha), roku 2011 vydalo nakladatelství Pasparta.

10. Návod na studenta / žáka

Autorovi článku není známo, zda se již žákovského / studentského návodu využilo. Autorův návrh zní následovně:

  1. Žák či student se specifickými vzdělávacími potřebami nad rámec SPU si sám nebo ve spolupráci se zákonnými zástupci připraví návod, jak se k němu má přistupovat.
  2. Žák či student, případně v doprovodu zákonného zástupce, tento návrh zkonzultuje s příslušným pracovníkem SPC, PPP, ŠPZ, studijním oddělením, či jinou pro tento účel stanovenou. V průběhu konzultace (či dle dohody s daným speciálním pedagogem po konzultaci) dojde k utvoření konečné podoby návodu.
  3. Výsledný návod na osobu je příložen k modifikaci studijních podmínek.
  4. Význam návodu by měl být, stejně jako všechny jiné modifikace vzdělávacích podmínek, závazný (nikoliv jen informativní); pokud závaznou platnost podmínky neumožňují, pak by měl být plnohodnotným doporučením.

Jak by takový návod mohl vypadat, je uvedeno níže. Jedná se jen o ukázkový návrh, nikoliv o závazný či doporučený vzor, podle kterého by se měl návrh vytvářet.
V tomto případě jsem upřednostnil formu maximální autenticity, v podobě “od srdce”, nicméně návod může být zpracován i formálněji. Důležité je, aby zahrnoval všechny důležité informace, a byl snadno a čitelně strukturovaný. Návod by měl být podle potřeby aktualizován. Další možné formy zpracování jsou např. pomocí otázek a odpovědí (Q&A), podle doby (hodina, přestávka, pobyt v šatně…), nebo i jakkoliv jinak. Meze zde autor článku neklade.

11. Krizový plán

V určitých případech se v rámci modifikací vzdělávacích podmínek vytváří i tzv. krizový plán v případě mimořádných událostí v souislosti s žákem na autistickém spektru. Podrobnosti ale autor článku nezná.

12. / P4 – Úpravy vzdělávacích podmínek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přesunout se na začátek