Vlastnosti

Je všeobecně známo, že osoby na autistickém spektru dokáží u relativně složitých problémů dosáhnout správných výsledků jednoduše. Běžně však je – pro zadavatele úlohy naprosto pochopitelně – vyžadován i postup. A ten je často dost odlišný od všeobecně používaného, často jej výrazně zjednodušuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje. A tomu se na zoubek podíváme nyní. Důraz na postup Často se po lidech na spektru při požadavku na určitý výsledek vyžaduje i předem stanovený postup či jednotný postup. Přitom k tomu často není jiný důvod, než zvyklost. Dalšími častými argumenty jsou, že jiní členové skupiny by to tak nechápali a že by jim to moc motalo hlavu. Oba tyto argumenty jsou pochopitelné, nicméně bývají často neopodstatněné. Dalším argumentem bývá, že není dostatečně univerzální. Takový argument je již rozporuplný – jednak je potřeba určitá znalost nějakých dostatečně univerzálních nástrojů, na druhou stranu znalost postupu se dá prokazovat i jinak, než jeho běžným používáním. Proč je to taková potíž? Rozebereme si několik případů: Důraz na výsledek Často je kladen požadavek na výsledek, který je ale natolik přesně požadován, že je pro osobu na spektru nesplnitelný. Velmi často je navíc takový požadavek nesmyslný, či přinejmenším nesmyslně přísný, a často také neudržitelný. Např. dokonale uklizený pokoj, samé jedničky na vysvědčení, jen jedničky z určitého předmětu a podobně. Jindy jde o požadavky na rychlost, na přesnost výrobku (u osoby s potížemi jemné motoriky). Problematické bývají také požadavky na doslovnost znění. Opačným problémem bývají požadavky příliš relativní – “aby to bylo v rovnováze mezi A a B”, což je pro velkou část osob na spektru nezvladatelné, protože dokážou přesně udělat určitou věc, naopak mívají potíže v něčem mezi. Není často jasně definované, kde je ta hranice.