Sociální cítění je jedna z oblasti, ve které se osoby na autistickém spektru nejvíce liší od jiných lidí, zejména svých vrstevníků, nejvíce pak v pubertě a dospívání. V čem se to projevuje?
- Vtipy k osobě a její komunikaci
Lidé na spektru mají většinou významně zvýšenou citlivost, a to i v sociální oblasti, a cítí vše více přímo. Proto je velká pravděpodobnost, že vtipy mířené k nim nebo vůči skupině, jíž jsou součástí nebo součástí jsou jejich kamarádi a hrdinové (osoby v jejich nadstandardní úctě a zájmu), budou dost těžce nést (jako bezohlednost, urážku, útok, znevážení, činění méněcennými apod.). - Konfrontace
Pro velké množství lidí na spektru je velmi náročná až nezvladatelná konfrontace v případě neshod, nesouhlasů, či konfliktů. Je to zejména z důvodu zvýšené sociální citlivosti, potřeby dostatku času si urovnat okolnosti, nezvládání návodných otázek (jejich morální závadnost a daná nerovnováha stran už z principu způsobuje nadměrnou zátěž z nich, popř. jejich nezvladatelnost). Velký význam zde mají strach (z případného smíchu a nabytí argumentů protistrany i z chybných či nepravdivých odpovědí vlastních), nátlak (i nevyslovený) a převaha protistrany.
Klíčové tak je, pokud z určitého důvodu není možné nebo přijatelné se konfrontaci vyhnout, zajistit dostatek soukromí, nastavit vhodný odstup (ne moc malý, aby nebyl narušen pocit bezpečí, ne moc velký, aby informace proudily jen mezi vzájemně komunikujícími), a zvolit další vhodné podmínky (ideálně si sednout, byť na bobek, nebo se pomalu procházet). - Šikana
- Část osob na spektru není schopna (buď vlivem omezených vjemů, nebo vlivem sociální naivity) zaznamenat páchání sociálně-patologických jevů, zejména šikany, na svém okolí či i na sobě samotných. V některých případech jim může šikana připadat jako divné chování, ale sociální podstatu nevycítí.
- Další část osoby na spetru šikanu zaznamenají včas. Je třeba dbát na skutečnost, že vzhledem k odlišnému vnímání jsou vůči ní mnohem náchylnější, jsou mnohem snazšími terči.
- Další nemalá část osob na spektru za šikanu považuje i znaky odpovídající škádlení, kde okolí mnohdy ani nemá možnost vycítit, jak to osoba na spektru nese, nebo to přinejmenším nechápe.
- Jiná část osob na spektru znaky, které nejsou mířeny nijak vůči ní (to jest ani škádlení) považuje za šikanu (zejména témata, která pro danou osobu na spektru jsou tabu, ať už z jakýchkoliv důvodů).
- Škádlení
Škádlení je pro mnohé osoby na spektru často nesnesitelné, často bývá vnímáno jako šikana. Oproti tomu další velká část osob na spektru vnímá škádlení tak, jak je myšleno, někteří naopak i znaky šikany berou za znak škádlení. - Upřímnost
Upřímnost či neupřímnost (popř. lež) osoby na spektru většinou dost snadno vycítí. Většinou mnohem dříve, než většina společnosti. Ovšem sociální naivita a důraz na společenské návyky zde často omezí využitelnost této vlastnosti, a naopak způsobují nedůvěru ve vlastní pocity, což může vést i k postupným depresím. - Provokace
Mnohé chování osob na spektru působí provokativně, ale přitom je myšleno jako snaha dojít k řešení problému (což často může fakticky vést), častá protiargumentace “selským rozumem” vůči jejich chování, názorům apod. často vede k vážným dopadům (deprese, agresivita apod.) - Nátlak, nucení
Nátlak a nucení, nemožnost se svobodně rozhodnout, je často pro osoby na spektru naprosto nepochopitelná. Mnohdy vlivem jejich vynálezcovského či vědědeckého uvažování, jindy vlivem sociální naivity či otevřenosti, potřebě rozmanitosti. Mnohé berou každý jednoznačně podaný pokyn (pokyn, který neobsahuje výslovně podanou svobodnou volbu) za nátlak či nucení. Je žádoucí se veškerým prvkům nátlaku vyhnout, a v případě nemožnosti volby učinit náhradní činnost. Částečně je tato problematika popsána v článcích 5. / V3 Důraz na postup a výsledek a 6. / V4 – Vliv úloh, úkolů a povinností. - Rovnání s řadou
Rovnání s řadou je jedním s nejhorších jevů, se kterými se osoby na spektru často setkávají. Ačkoliv mnozí lidé na spektru jeví zájem se alespoň částečně podobat běžné společnosti, zapadat do ní, právě srovnávání jich s řadou či vnucování jim být součástí řady je tím, co je nejvíce demotivuje, až jim vzbuzuje odpor. A tlak k něčemu, k čemuž mají odpor (ať už doprovázený řvem či výhružkami, nebo imitovanou sympatií) vede ke zhoršení psychického stavu osob, a naopak ještě zesiluje ten odpor.
Krom toho, v naprosté většině věcí, kde se osoby na spektru obvykle odlišují, tím ničemu neškodí. - Statistická vzdělatelnost
Velmi významná část osob na autistickém spektru, ne-li všechny, jsou jen obtížně “statisticky” vzdělavatelné. To jest, že počet pokusů u nich hraje jen velmi malou, mnohdy až zanedbatelnou roli v tom, jak moc se danou věc naučí nebo zda ji pochopí. Vyžadují vysvětlování, při nepochopení pak hlubší či více názorné vysvětlování. Věty typu “prostě proto” jim problematice porozumět nijak nepomohou. - Vděk, radost
Tyto pocity osoby na spektru vnímají často (rozhodně ne v naprosté většině případů) výrazně odlišně, než většinová společnost i než většina jejich vrstevníků. Jde také o pocity, které je pro osoby na spektru často náročné vyjádřit pro druhou stranu srozumitelně, ať už slovně, či pomocí mimiky / gestiky (projevy, vypadající jako značně hyperaktivní chování či nevychovanost mohou být právě projevy radosti) - Hanba, ostych
Jedná se o pocity, které cítí osoby na spektru asi nejodlišněji. Mnohé osoby na spektru tyto pocity necítí vůbec, některé je cítí, ale nedokážou nijak vyjádřit (natožpak, jsou-li tyto pocity aktuálními).
7. / V5 – Sociální cítění osob na autistickém spektru