Tento článek vychází takřka výhradně z dlouhodobého vnímání, pozorování a analýz autora webu. Není-li uvedeno jinak, informace v něm uvedené nejsou vědecky ověřené nebo si autor není vědom jejich dosavadního vědeckého ověření. Nejsou zde však užity dezinformace a teorie vycházející z jednoduchých novodobých pseudovědeckých disciplín alternativní medicíny apod. Dále je vhodné upozornit, že článek je vysvětlován matematicky, nemusí být tudíž dobře pochopitelný pro osoby s menšími matematickými či představivostními dovednostmi. Autor proto žádá o sdělení, co konkrétně je v článku méně pochopitelné, a očekává, že článek bude opakovaně doplňovat různými vysvětleními problematiky pro její lepší srozumitelnost. Co je různověkkost? Určitou míru různověkkosti máme každý, ale co vystihuje asi nejlépe odlišnost chování osob na autistickém spektru, a to i celé autistické spektrum – spojité spektrum, kde osoby neautistické mají velmi nízké hodnoty „autističnosti“ na následných testech, je velký podíl různověkkost. Na tomto webu, stejně jako ve většině komunit, se pod pojmem „osoba na autistickém spektru“ označují osoby, jejichž vnímání, cítění a uvažování významně odpovídá některé z jinakostí autistického spektra, bez ohledu na konkrétní diagnózu, a bez ohledu na provedenou či dosud neprovedenou diagnostiku. Důvody tkví v cítění a společenském pojetí významů pojmů „porucha“, „nemoc“ a „choroba“, či historické kontroverzi osob, podle nichž jsou tyto jinakosti pojmenovány. Co to je ta různověkkost? Jde o rozložení vnímání, cítění, prožívání, uvažování a myšlení (a z toho plynoucího důsledku – chování) vůči aktuálnímu věku. Nejlépe ji vyjádříme následovně: Prostor:x ∈〈-1; ∞), y ∈〈0; 1〉kde x je věk v letech a y je míra výskytuPro funkci platí:∫f(x) dx [-1; ∞] = 1f je spojitá v celém D(f)f má spojité všechny derivace v celém D(f)D(f) = [-1; n]f(n) = 0 #jde o jediný bod, v němž platí y=0n ∈〈s; ∞)kde n je „mez dosahu“ – věk, za kterým se vnímání, cítění apod. daného člověka nevyskytujes = současný věk člověka. Proč je u osob na spektru tak významná? Důvod tkví v rozložení uvažovacího věku podle na věkové ose. U osob starších přibližně 1 měsíce či 1 roku (problematice kojenců autor článku nikterak nerozumí) se u většinové (neurotypické) společnosti vyskytuje velmi významný podíl aktuálního věku, který je navíc jedinou významnou skupinou (je tam jediný extrém funkce) – byť se může vyskytovat mírné zpoždění či náskok v řádu nanejvýše měsíců (uvedena hodnota u osob starších zhruba 7 let, s přibývajícím věkem se odchylka zvětšuje). Oproti tomu u osob na autistickém spektru je výraznější podíl i nižšího věku – rozložení uvažovacího věku je tudíž rovnoměrnější či rozvolněnější, často se objevuje více extrémů. U osob s mentální retardací je celkově výrazně posunut jediný (či hlavní vrch) do hodnot výrazně nižších, než jejich současný věk. Naopak u osob nadaných bývá posunut výrazně dopředu. Nedovolím si posuzovat, zda u osob s ADHD je určitý posun tohoto vrcholu, ačkoliv jej neočekávám. V případě samotné schizofrenie a jí podobných poruch, nemocí či jinakostí neočekávám vliv na rozložení uvažovacího věku. Jak se různověkkost projevuje? Různorodostí ve věku, pro který je relativně typické určité vnímání, uvažování a chování, a to jak různorodostí v časovém horizontu, tak různorodostí v určitou chvíli. V závislosti na schopnostech a dovednostech osoby se omezené míře dá zmírnit projev určitých věkových rozsahů v určitou chvíli, ale s nutností předchozí či pozdější kompenzace. Jejím výrazně významnějším projevem u osob na autistickém spektru lze zdůvodnit, proč je u většího množství úspěšných podnikatelů a zejména u vědců a vynálezců častější výskyt jinakostí autistického spektra, a proč je u nich často i přes často velmi významný logický a matematický intelekt nepochopení vůči vrstevníkům. Stejně tak tím lze zdůvodnit rozdíl mezi osobami nadanými či osobami s mentální retardací mimo autistické spektrum na straně jedné, a osobami na autistickém spektru na straně druhé. Grafy text